Sambucus racemosa

Původ: Domácí druh. který je rozšířen prakticky po celé střední Evropě, v západní části Evropy je výskyt vzácný až druh zcela chybí ( Portugalsko, západní Francie, Irsko). Na východ oblast rozšíření zasahuje až po Rumunsko, Bulharsko a západní oblasti Ukrajiny. Podrostový keř listnatých a jehličnatých lesů, preferuje křovinaté stráně, rokle a paseky, omezeně jej najdeme na pastvinách a v okolí sídel.

Vzhled: Keř se vzpřímenými až obloukovitě prohnutými výhony, borka je hnědá až až šedavě hnědá, nepravidelně rozpukaná. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené, složené ze 4-9 vejčitě podlouhlých lístků ( 2-3,5 cm), na líci tmavě zelené, z rubu světle zelené, chloupkaté. Květenství je latovité podlouhle vejcovité, vzpřímené 3-7 cm dlouhé, složené z drobných žlutavě zelených květů (4-4,5 mm), prašníky jsou žluté. Kvete od konce dubna do poloviny května. Plodem je kulovitá peckovice 4-5 mm v průměru, po dozrání rumělkově červená. Roční přírůstek je 30-40 cm a keř dorůstá ve 20 letech výšky 2-3 m na úrodných půdách i více.

Nároky:  Červený bez miluje vlhčí humózní, hlinité až kamenité půdy s mírně kyselou reakcí a bohatou zásobou živin. Slunce až polostín.

Použití: Ideální keř pro podrostové patro liniové a doprovodné zeleně, dělící pásy, ptačí remízky či podrosty lesoparků. Podmínkou pro uspokojivý růst je živnější a vlhčí půda. Plody jsou oblíbenou potravou ptactva, které také zajišťuje jeho další přirozené šíření v krajině.