Původ: Zahradní hybrid, vyšlechtěn v Anglii v Sussexu, na trh uveden v roce 1937 (Jackman).
Vzhled: Popínavý keř, listy světle zelené, vstřícné, převážně trojčetné méně jednoduché, opadavé. Květy jsou velké sametově červené až dofialova, složené ze 6 až 8 květních plátků s překryvem, které se ke středu zužují, okraje jsou mírně zkadeřené. Prašníky jsou světle hnědé. Květy mají 9 až 12,5 cm v průměru. Kvete velmi bohatě od července do září. Pro bohaté kvetení potřebuje dostatek slunce. Dorůstá výšky 3 až 4 m, růst bujný. Jarní řez vyžaduje silný zmlazovací, keře sestřihujeme na výšku kolem 50 cm. Tím podpoříme bujný růst nových letorostů, které nasazují poupata po celé jejich délce.
Nároky: Půda kvalitní živná, kyprá raději propustnější s přídavkem kompostu a mletého vápence. Těžké půdy vylehčíme rašelinou s pískem a přidáme více vápence k vyrovnání pH rašeliny. Půda by měla být kvalitně připravená až do hloubky 60 cm. V jílovitých půdách můžeme při přípravě půdy doplnit drenážní vrstvu štěrku v hloubce kolem 60 cm. Stanoviště by mělo být na slunci až mírném přístinu, ovšem spodní část rostliny s kořeny má být přistíněná v mírném vlhku.. To řešíme obvykle podsadbou nízkých keřů či trvalek. Při výsadbě u zdí dáváme přednost orientaci na jihovýchod a jihozápad. Přímý jih plaménkům nesvědčí, odrůda Ernest Markham však patří k těm odolnějším. U plotů vysazujeme rostliny pokud možno ze severní strany podezdívky, která pak kořeny stíní, podobně postupujeme při výsadbě k pergolám.
Použití: Populární nápadně kvetoucí popínavky použijeme především pro ozelenění treláží, pergol, sloupů, branek atd. Bujné odrůdy mohou pomoci při zakrytí nežádoucích zdí, staveb či koutů.