Původ: Keř rozšířený ve střední a jižní Evropě, dále zasahuje až do Malé Asie a na Kavkaz. Na našem území roste v teplejších a sušších oblastech, převážně na slunných stráních, skalnatých svazích a lesostepních světlinách. Převažuje na půdách neutrálních až zásaditých často s vápencovým podložím. Velkoplodá odrůda, vyšlechtěna v Německu.
Vzhled: Opadavý keř, větve vystoupavé až vzpřímené, bujnější výhony se pravidelně větví již na letorostech, které jsou olivově zelené. Listy jsou vejčité, špičaté, 4-8 cm dlouhé, vstřícné, sytě zelené a lesklé. Květy jsou drobné jasně žluté, kulovité květenství vyrůstá na bočních zkrácených výhonech, kvete brzy na jaře podle teplot někdy již od konce února, nejpozději začátkem dubna. Plod je větší válcovitá peckovice až 3 cm dlouhá, tmavě třešňově červená. Plody dozrávají v září, jsou jedlé, mírně trpké a mají vysoký obsah vitamínu C. Keř roste středně bujně, roční přírůstek je 15-30 cm, ve 20. letech dosahuje keř výšky 2-3 m a šířky 1,8 až 2,5 m. Starší rostliny mohou dorůstat výšky až 6 m, převážně keře, někdy se setkáme i se stromy.
Nároky: Půda běžná, hlinitá a kamenitá, mírně suchá až vysychavá. Dřín obecný velmi dobře snáší řez a tvarování. Živé ploty stříháme v předjaří, kdy můžeme provádět dobře tvarovaní a vplétání výhonů do profilu aby se zaplnily mezery. Podruhé stříháme tvarované rostliny ve druhé polovině června.
Použití: Nenáročný keř, spolehlivý pro řadové a skupinové výsadby v zahradách i parcích. Běžně používaný keř pro předsadbu nebo podsadbu vyšších dřevin, krycích pásů atd. Velmi vhodný druh pro výsadbu tvarovaných živých plotů. Rostliny pak vysazujeme v řadě na vzdálenost 40-60 cm. Vybíráme sazenice rozvětvené od země, nebo musíme po vysazení provést hlubší seříznutí výhonů.