Hedera helix Eva White

Původ: Původní druh roste v celé Evropě, východně zasahuje až po Kavkaz., tato odrůda pochází z Norska

Vzhled: Slabě až středně rostoucí, stálezelená liána, k podkladu se přichycuje vzdušnými kořínky. Liánovité, dlouhé výhony, šedé, v mládí zelenavé, opatřené vzdušnými, hustými kořínky. Listy střídavě postavené, řapíkaté, celokrajné, laločnaté, proměnlivě velké, tmavozelené s bílým okrajem. Květky drobné, oboupohlavé, zelenožluté, soustředěné v okolíky. Objevují se v září a v říjnu. Plody modročerné, bobulovité peckovice, 6-8 mm velké.

Nároky: Vyžaduje vlhčí polostín, stanoviště chráněné před průvanem a pokud možno poskytující zimní stín. Nejlépe roste ve vlhčí, humózní, živné, písčitohlinité půdě. Zakořeněné rostliny snášejí i sucho. Dobře roste v městském a prašném prostředí. Netrpí okusem zvěří, chorobami či škůdci. Růst a tvar můžeme libovolně usměrňovat řezem.

Použití: Vhodný k pokrytí starých stromů (mladé by udusil), hrubých zdí a skal, plotů. Vysazujeme na vzdálenost 50 až 120 cm. Lze použít jako půdní kryt v polostínu, sázíme asi 4-8 rostlin na m2.