Pinus nigra Frank Mitsch

Původ: Původní druh rozšířený téměř po celé jižní Evropě od Španělska až po Krym y Malou Asi. Přirozeným výskytem zasahuje severně až do Rakouska, kde vystupuje až do výšky asi 1400 m n.m.

Vzhled: Pomalu rostoucí borovice, koruna je úzce kuželovitá až sloupovitá. Větve silně vystoupavé až vzpřímené, hustě větvené. Jehlice jsou ve svazcích po dvou, jsou tmavě zelené, dlouhé 9 až 12 cm; na stromě vytrvávají 4-5 let. Šišky jsou téměř přisedlé, vejčité 5-8 x 2,5-3 cm, šedé až bělavé, lesklé, dozrávají 3. rokem. Roční přírůstek je 12-15 cm, strom dosahuje v 15. letech 2 - 3 m a šířka 0,75 m. Mladé výhony ve formě tzv. svíček je možné ve druhé polovině května zaštipovat a tím docílit ještě menšího vzrůstu a hustšího habitu. Upoutá právě díky novým nápadným šedavě stříbrným výhonům.

Nároky: Na půdu nenáročná, velmi přizpůsobivá, snáší sucho a vápencový podklad. Vyžaduje plné slunce. Zcela mrazuvzdorná, velmi tolerantní k prašnému prostředí.

Použití: Odrůda má výrazně užší korunou je vhodná i do menších a středních zahrad. Výsadba převážně solitérně nebo jako dominantní prvek skupiny jehličnanů. Ve větších zahradách či parcích výsadba v rozvolněných skupinách nebo solitérně.