Původ: Novější odrůda tůje vznikla jako náhodný semenáč, poprvé představena v Holandsku v roce 2002, původní druh pochází ze Severní Ameriky.
Vzhled: Středně až pomaleji rostoucí tůje s hustě větvenou kuželovitou korunou. Jehlice jsou šupinovité, jasně žluté, později žlutavě zelené, mírně lesklé, větvičky vystoupavé až vzpřímené. Mladé rostoucí vrcholky výhonů jsou vybarveny zlatavě až oranžově. Šišky jsou drobné, 10 mm dlouhé, dozrávají v září, obvykle plodí je omezeně, častěji v případě letního přísušku. Roční přírůstek je 15-25 cm, rostlina dosahuje v 15. roku po výsadbě výšky 3-4 m a šířky 1,5-1,8 m, starší stromy nohou dosahovat výšky 5-6 m. Odrůda je velmi odolná a netrpí letním úpalem, narozdíl od řady jiných žlutolistých jehličnanů.
Nároky: Půda kvalitní, raději lehčí, propustná, slabě kyselá až alkalická. Příliš kyselé půdy upravíme mletým vápencem. Vyžaduje dostatek světla, při delším zastínění roste za světlem a naklání se. V příliš vysychavé půdě může předčasně shazovat starší jehlice a řídnout. Pomáhá silnější vrstva kůrového mulče. Tůje velmi dobře snáší tvarování a řez, nelépe do 2-3 letého dřeva. Silnější zmlazení je možné, obrůstání je ovšem pomalejší.
Použití: Vhodná součást jehličnatých skupin, volně rostoucí stromy jsou výrazné barevným efektem a uplatní se solitérně nebo v menších skupinách, převážně ve středních a větších zahradách nebo veřejné zeleni. Odrůda je velmi vhodná pro osazení větších nádob, uplatnění najde také v živých plotech. Patří mezi velmi dekorativní a středně bujné tůje. Při výsadbě živého plotu vysazujeme na vzdálenost 50-60 cm v řadě.