Cedrus deodara Pendula

Původ: Cedr přirozeně rozšířený v severozápadní části Himálájí a dále v pohořích Afganistanu a Balúčistánu. Stromy rostou v nadmořských výškách 1800 až 3000 m, v Himálaji zasahují až do výšek kolem 4000 m. Stromy tvoří rozsáhlé lesy, buďto čisté porosty nebo smíšené společně s borovicí (Pinus griffithii) a smrkem (Picea smithiana). Tato odrůda se pěstuje od roku 1900.

Vzhled: Stromy s nepravidelnou široce deštníkovitou převislou korunou. Jehlice, dlouhé 20-35 mm, tenké, sivě zelené, neopadavé. Šišky jsou vejčité 7 až 10 cm velké, po dozrání se přímo na stromě rozpadají podobně jako u jedlí. Tento cedr roste pomalu až středně bujně, roční přírůstek je 20-30 cm, stromy dorůstají výšky dle vyvyzování obvykle  2-4 m a šířky 2-2,5 m.

Nároky: Půda běžná, mírně vlhká, s dobrou drenáží. Ideální je závětrné a teplejší stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí a zimním stínem. Cedr himálajský je citlivější k namrzání,  proto je potřeba vybírat chráněné stanoviště. Mladé stromy do 10 let jsou k namrzání citlivější, vyžadují ochranu před promrznutím kořenů - přihrneme suché listí nebo chvoj a koruny chráníme proti zimnímu slunci rohoží nebo stínovací sítí.

Použití: Nápadný strom s převislým habitem. Vhodný do středních a větších zahradních úprav, převážně jako solitéra nebo dominanta jehličnatých skupin. Vybíráme dobře chráněné stanoviště, nejlépe s přirozeným zimním stínem.