Původ: Původní druh rozšířen v Evropě, severní Africe, na východ zasahuje až do Malé Asie, Sýrie a Kavkaz. Ve střední Evropě roste přirozeně na okrajích lesů, křovinách. Často vytváří čisté lískové remízky. Převislá odrůda vznikla kolem roku 1867.
Vzhled: Převisle rostoucí keř až strom, s výrazným obloukovitým větvením, vytváří mohutné kaskády. Listy okrouhle obvejčité, mírně nesouměrné, dvojitě pilovité, střídavé, sytě zelené a opadavé. Samčí květy jsou převislé žlutavé jehnědy, samičí květy jsou ukryté v pupenovitém obalu, z něhož vyčnívá jen nitkovitá fialově červená blizna. Kvete brzy na jaře obvykle v březnu, během prvního výraznějšího oteplení. Plodem je oříšek, který vyrůstá na krátké stopce ve svazku po 1-5 ks. Každý oříšek je má typický zvonkovitý obal z nepravidelně dělených listenů. Převislá odrůda plodí většinou míně než běžné odrůdy lísky. Roční přírůstek je 30 až 50 cm, výška kolem 20. roku po výsadbě 2 až 3 m, šířka 3,5-5 m. Převislá odrůda se množí převážně roubování, roubuje se většinou na podnožovou lísku tureckou (C. colurna) na kmínek vysoký 120 až 200 cm.
Nároky: Půda běžná, úrodnější, upřednostňuje půdy hlinité, kypré a vlhčí. Stanoviště slunné až polostinné, na otevřeném průvanu trpí omrzáním květů. Líska má bohatě vyvinutý sytém symbiózy na kořenech s řadou druhů hub, druhově specifická je symbióza s ryzcem zahradním. Listy lísky se rychle rozkládají a vytváří rychle humusovou vrstvu, je proto důležitá při obnově lesa na holinách.
Použití: Převážně solitérní výsadba ve středních a větších zahradách či parcích. Převislá forma je velmi efektní a kaskádovité členění koruny upoutá na první pohled.