Původ: Původní druh rozšířen v Evropě, severní Africe, na východ zasahuje až do Malé Asie, Sýrie a Kavkaz. Ve střední Evropě roste přirozeně na okrajích lesů, křovinách. Často vytváří čisté lískové remízky.
Vzhled: Vystoupavý až rozložitý keř, ojediněle strom. Listy okrouhle obvejčité, mírně nesouměrné, dvojitě pilovité, střídavé a opadavé. Při rašení jsou listy vínově červené, v létě sytě vínové až hnědavě vínové. Tento druh si zbarvení udržuje i ve stínu. Samčí květy jsou převislé narůžovělé jehnědy, samičí květy jsou ukryté v pupenovitém obalu, z něhož vyčnívá jen nitkovitá fialově červená blizna. Kvete brzy na jaře obvykle v březnu, během prvního výraznějšího oteplení. Plodem je oříšek o velikosti až 2 cm, který vyrůstá na krátké stopce ve svazku po 1-5 ks. Každý oříšek je má typický zvonkovitý obal z nepravidelně dělených listenů. Červenolistá odrůda plodí srovnatelně jako běžné odrůdy lísky, bohatší plodnost se dostavuje každý druhý až třetí rok. Roční přírůstek je 30 až 50 cm, výška kolem 20. roku po výsadbě 3 až 4 m, šířka 2,5-4 m. Má bohatou soustavu kořenů.
Nároky: Půda běžná, úrodnější, upřednostňuje půdy hlinité, kypré a vlhčí s dostatkem vápníku. Stanoviště slunné až polostinné, na otevřeném průvanu trpí omrzáním květů. Líska má bohatě vyvinutý sytém symbiózy na kořenech s řadou druhů hub, druhově specifická je symbióza s ryzcem zahradním. Listy lísky se rychle rozkládají a vytváří rychle humusovou vrstvu, je proto důležitá při obnově lesa na holinách. Výborně snáší zmlazovací řez.
Použití: Vysazujeme solitérně nebo do skupin ve středních a větších zahradách, odrůda poskytuje na jaře a počátkem léta výrazný barevný kontrast. Vhodný jako porost na zpevnění svahů.
