Elaeagnus angustifolia

Původ: Keř původně rozšířený v jižní a východní Evropě, západní Asii až po Himaláje a Čínu.

Vzhled: Středně až bujně rostoucí keř až strom. Výhony jsou stříbřitě ojíněné, trnité. Listy kopinaté až podlouhle oválné, matně olivově zelené, střídavé a opadavé, délka 40-80 mm. Květy jsou žlutavé, drobné a nenápadné, ovšem silně a příjemně vonné, vydatný zdroj nektaru. Kvete bohatě koncem května. Plody jsou oválné stříbřitě bílé peckovice 8-15 mm dlouhé s moučnatým a sladkým oplodím a jsou jedlé. Kdysi se plody používaly k výrobě "mouky". Roční přírůstek je 20 až 40 cm, výška kolem 20. roku po výsadbě 4 až 5 m, v 50. letech dorůstá výšky 8-10 m.

Nároky: Světlomilný keř, nenáročný na půdu a velmi odolný k suchu, prašnému prostředí a k zasolení. Má bohatě rozvinutou mykorhizní symbiózu na kořenech, která mu umožňuje poutání vzdušného dusíku jako živiny, proto je schopný dobře prosperovat i na velmi chudých půdách.

Použití: Převážně skupinová nebo pásová výsadba, ideální keř k odclonění silnic a železničních tratí. V zahradách a parcích používaný pro vytvoření barevných kontrastů se stříbřitým olistěním. Pokud je keř pravidelně tvarován a rostliny se udržují v růstové kondici, lze použít i do mohutnějších stříhaných plotů a stěn. Vysazujeme na vzdálenost 50-60 cm, minimální šířka plotu 80 cm.