Původ: Fíkovník smokvoň pochází z Přední Asie, patří k nejstarším kulturním rostlinám. Dnes se hojně pěstuje od Středomoří až po severovýchodní Čínu a Indii, kde snadno zplaňuje.
Vzhled: Opadavý, dvoudomý keř, u nás dorůstá výšky 1-2,5 m. Letorosty jsou silné, zelenohnědé, lehce plstnaté. Listy velké, dlanité, nápadně laločnaté (3-5), tuhé. Květy drobné, uspořádané v květenství zvaném sykoniu. U této odrůdy se plody vyvíjejí partenokarpicky (bez oplození) a tvoří tak jedlá plodenství. Plody jsou v plné zralosti vínově až fialovo-hnědé, střdně velké, hruškovitého tvaru. Při dostatečné výživě a na plném slunci velmi sladké. Plody jsou zralé pokud jdou snadno odlomit a na řezu již neroní mléko. Mléko = latex je přítomno ve všech částech rosrliny a může způsobit podráždění pokožky a sliznic. Odrůda bohatě a pravidleně plodí, plody nasazuje pravidelně v paždí téměř každého listu. Roční přírůstek je 40-60 cm, keře dorůstají ve volné půdě v našich podmínkách 2,5-3 m. Při pěstování v nádobách je velikost omezena objemem nádoby.
Nároky: Nejlépe roste v zásaditých hlinito-jílovitých humózních půdách. Při venkovním pěstování rostliny preferují výsadbu k jižním stěnám domů, kde jsou lépe chráněny proti nepříznivým podmínkách a vyšší akumulaci teplot zajišťuje lepší vyzrávání dřeva a plodů. Mladší rostliny vydrží teploty -10 až -15°C, starší rostliny pak -18 -23°C. Důkladné zazimování keřů polystyrenem, textiliemi nebo chvojem zvýší mrazuzdornost o 5 až 8°C. Při silném namrznutí rostliny velmi dobře obrůstají od kořene a nové výmladky pak mohou narůst během léta až do 1,5 m. Keře řežeme na jaře na přelomu března a května, při bujném růstu je možný letní řez v červnu - zaštipujeme výhony za 3. až 5. listem.
Použití: Velmi atraktivní solitéra v átriových nebo zimních zahradách. Vhodný i pro pěstování ve velkých nádobách (30 až 100 L) jako mobilní zeleň.