Původ: Zahradní hybrid (Švýcarsko, kolem roku 1979) . Původní druh pochází z Japonska.
Vzhled: Opadavý rozložitý keř, bujně rostoucí. Listy jsou vstřícné středně zelené, široce oválné, po okrajích zubaté. Květenství široké, zploštělé, sterilní květy na obvodu jsou lila fialové (při kyselé půdní reakci sytě modré). Kvete od června do konce srpna. Roční přírůstek je mezi 40-50cm, výška 1,2-1,6 m, ojediněle více. Mrazuvzdorná odrůda ve vyzrálém dřevě snáší teploty -20 až -24°C, nevyzrálé výhony silně namrzají již při -16°C.
Nároky: Běžná, živná, humózní a vlhčí půda, kyselé půdní reakce. Pro růžové až červené vybarvení květů je potřebné pH substrátu 5,5 až 6, chceme-li podpořit vybarvení do fialova až modra musíme substrát okyselit na 4,2 až 3,5 pH. Pro modré vybarvení se dále do substrátu přidává 6g/l síranu hlinitého. Hortenzie nesnáší vápenité půdy ani hnojiva s obsahem vápníku. Upřednostňuje polostinné stanoviště. Více slunce vyvážíme dostatečnou zálivkou. Větší množství zálivky je třeba dodat v prvních dvou letech po výsadbě a v době květu. Květní pupeny se zakládají na příští rok koncem léta - druhá polovina srpna až září. Ideální je teplota kolem 16-18°C, teplé pozdní léto s teplotami nad 25°C tvorbu květních pupenů silně omezuje. Vyzrávání květních pupenů pomáhá omezení zálivky, redukce přihnojování dusíkem a krátký den. Čím delší dobu na podzim mají hortenzie listy nepoškozené mrazem, tím více květních pupenů a lépe vyzrálých bude připraveno na příští rok. Květní pupeny jsou citlivější k vymrzání, proto chráníme spodní třetinu výhonů přihrnutím suchého listí nebo suchou baltskou rašelinou.
Použití: Velmi pěkný keř, cenný zvláště pro letní kvetení. Výrazně zpestří zahradu ve stinné části. Keř vhodný pro zahrady i parky. Vysazujeme solitérně, do skupin nebo i do volně rostoucích živých plotů s výškou 1,5m. Doplňujeme kontrastními stinnými trvalkami. Květenství jsou vhodná k řezu do romantických kytic, sušená je můžeme barvit a použít do suché vazby.