Původ: Zimolez kamčatský pochází z Asie - Sachalin, Kamčatka, Maganská oblast. Zahradní hybridy byly šlechtěny převážně na ruských a slovenských stanicích. R. 1994 vyselektovaná v Čeljabinsku.
Vzhled: Opadavý, hustě větvený keř. Dorůstá výšky 0,8-1,6 m. Letorosty jsou skořicové, s výraznými, nadřazenými pupeny. Na kmínku a starších větví se kůra podélně odlupuje. Listy jsou vstřícné, podlouhlé až obvejčité, 2-5cm dlouhé, modrozelené, měkké. Květy žlutavé, velké, na stopce po dvou, podlouhle zvonkovité. Kvetou již v první polovině dubna. Plody jsou středně velké (0,7-1g), hruškovitě podlouhlé, s tenkou slupkou, tmavomodré, ojíněné, sladkokyselé, ne hořké. Plody obsahují až 15% sušiny, 7,9% cukrů, 2,5 - 3,7% kyseliny, 36,7 mg/100 g vitamínu C až 900 mg/100 g P-aktivních sloučenin. Plody dozrávají na konci května.
Nároky: Rostlina nemá žádné zvláštní nároky, dobře roste téměř ve všech půdách, až na extrémy (velké zamokření, rašelina). Plody jsou sladší na slunečném stanovišti, dobře roste i v mírném polostínu. U nás je plně mrazuvzdorný, i květy snesou mírné jarní mrazíky. Zimolez je částečně samosprašný, pro vyšší násadu plodů doporučujeme vysadit nejméně dvě odrůdy. Chorobami téměř netrpí, pouze na sušších stanovištích bývá napadán sviluškami. Hnojíme dvakrát ročně, na začátku sezony před kvetením a při násadě plodů. Při násadě plodů zvýšíme také zálivku. Při dozrávání chráníme keře sítěmi před ptáky. Sklizeň z jednoho keře se pohybuje kolem 2-3,5kg. U většiny odrůd zimolezu nastává již koncem srpna usychání a opad listů, který není způsoben žádnou chorobou, ale jen tím, že zimolez pochází z končin s krátkým vegetačním období.
Použití: Zimolez vysazujeme do užitkových i okrasných zahrad do volnějších keřových skupin. Díky nejčasněji dozrávajícím plodům prodlužuje ovocnou sezónu v našich zahradách.