Lonicera tatarica

Původ: Druh s původním výskytem v oblasti Kavkazu až po Altaj. Dnes téměř zdomácněl v celé západní a severní Evropě.

Vzhled: Středně až bujně rostoucí keř. Listy vejčité s výraznou špičkou světle zelené lehce stříbřitě ojíněné, vstřícné a opadavé. Květy jsou růžové, kvete bohatě ve druhé polovině května. Plody jsou jasně červené a dozrávají v červenci. Roční přírůstek je 60 až 80 cm, výška kolem 20. roku po výsadbě 2,5 až 3 m.

Nároky: Na půdu zcela nenáročná, velmi odolná k suchu. Pro bohaté kvetení potřebuje dostatek slunce.

Použití: Široké uplatnění keřů, které jsou velmi spolehlivé, především jako volně rostoucí živé ploty i podél silnic a cest. Často používaný keř pro skupinovou výsadbu i zahuštěnou výsadbu - předsadby či podrosty vyšších dřevin, krycí keře, remízy, zpevnění větších svahů atd.