Původní druh Lupiny je zastoupen v Severní a Jižní Americe, ve Středomoří, východní Africe a na Blízkém východě. V České republice není žádný druh původní, široce je zde však rozšířena lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), pocházející původně ze západních oblastí Severní Ameriky.
Lupina je trsnatá rostlina. Výška trsu je 80-120 cm, v květu může být vysoká až přes 1m. Listy dlanitě složené, úzké, cípaté z 5 až 15 celokrajných lístků, světle zelené s dlouhým řapíkem. Stonek slabší, světle zelený na jehož konci je dlouhý hrozen pantoflíčkových květů. Květy produkují velké množství nektaru, jsou tedy lákavé pro hmyz. Květy fialovomodré, kvetení červen, červenec. Vykvétají od spoda, tedy na vrcholu je vždy plno nových nerozvitých poupat. Plodem je podlouhlý, více či méně zploštělý, pukavý lusk s tlustě kožovitými chlopněmi. Lusky jsou obvykle hedvábně chlupaté, s přehrádkami mezi semeny.
Pozor – Celá rostlina je jedovatá, obsahuje alkaloid, který způsobí poškození jater a nervového systému, při velkém zasažení ochrnutí dýchacích cest a tedy smrt. Přestože existují jedlé druhy, jejichž semena se využívají podobně jako soja, okrasné lupiny jsou nepoživatelné, také vysoce toxické.
Lupiny je dobré jednou za 3-5 let zjara vyrýt, odstranit staré, zdřevnatělé části a znovu vysadit mladé sazenice.
Trvalka pro slunná a sušší místa. Půdu vylehčujeme přidáním štěrku. Nejčastěji roste na sušších stanovištích, skalnatých svazích a vápnitých a hlinitopísčitých půdách. Většina druhů preferuje dobře propustné půdy a teplé klima. Vysazujeme ji jako soliteru nebo do skupin na trvalkové záhony. Velmi pěkně vyniká mezi niššími rostlinami.