Původní druh Lupiny je zastoupen v Severní a Jižní Americe, ve Středomoří, východní Africe a na Blízkém východě. V České republice není žádný druh původní, široce je zde však rozšířena lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), pocházející původně ze západních oblastí Severní Ameriky.
Lupina je trsnatá rostlina. Výška trsu je 50-60 cm, v květu může být vysoká až přes 1m. Listy dlanitě složené, úzké, cípaté z 5 až 15 celokrajných lístků, světle zelené s dlouhým řapíkem. Stonek slabší, světle zelený na jehož konci je dlouhý hrozen pantoflíčkových květů. Květy produkují velké množství nektaru, jsou tedy lákavé pro hmyz. Květy fialovo-modré.Kvetení červen, červenec. Vykvétají od spoda, tedy na vrcholu je vždy plno nových nerozvitých poupat. Plodem je podlouhlý, více či méně zploštělý, pukavý lusk s tlustě kožovitými chlopněmi. Lusky jsou obvykle hedvábně chlupaté, s přehrádkami mezi semeny.
Pozor – Celá rostlina je jedovatá, obsahuje alkaloid, který způsobí poškození jater a nervového systému, při velkém zasažení ochrnutí dýchacích cest a tedy smrt. Přestože existují jedlé druhy, jejichž semena se využívají podobně jako soja, okrasné lupiny jsou nepoživatelné, také vysoce toxické.
Lupiny je dobré jednou za 3-5 let zjara vyrýt, odstranit staré, zdřevnatělé části a znovu vysadit mladé sazenice.
Trvalka pro slunná a sušší místa. Půdu vylehčujeme přidáním štěrku. Nejčastěji roste na sušších stanovištích, skalnatých svazích a vápnitých a hlinitopísčitých půdách. Většina druhů preferuje dobře propustné půdy a teplé klima. Vysazujeme ji jako soliteru nebo do skupin na trvalkové záhony. Velmi pěkně vyniká mezi niššími rostlinami.