Magnolia stellata Rosea

Původ: Druh pochází z Japonska, kde přirozeně rostla na jihu ostrova Honshu v nadmořských výškách od 50 do 600 m n.m. V Japonsku je již po staletí tradičně druh pěstován v zahradách.

Vzhled: Menší až středně velký, rozložitý keř na sušších svazích však může růst jako jednokmenný strom. Listy matně zelené, obvejčité až eliptické, střídavé a opadavé. Délka 8-12 cm. Květy jsou sytě až světle růžové, později až bělavě růžové, se sytě růžovou bází na vnější straně. Květních plátky jsou téměř rovné nebo jen slabě prohnuté a po otevření květů jsou pravidelně uspořádané do téměř vodorovné polohy, obvykle 30-35 ks v květu. Květ má široce miskovitý tvar a dosahuje v průměru 7 - 9,5 cm. Kvete velmi bohatě v první polovině dubna, před olistěním. Roční přírůstek je v mládí 15 až 25 cm, výška kolem 20. roku po výsadbě 1,6 až 2 m, v 50 letech dosahuje výšky 2,5 - 3,5 m.

Nároky: Půda kvalitní, středně těžká, humózní, slabě kyselá až slabě zásaditá, mírně vlhká. Plně mrazuvzdorná, snáší teploty až -30°C, květy však tolerují jen slabý mrazík, poškození nastává při -3 °C. Proto vybíráme stanoviště raději chráněné, v závětří aby jsme snížili riziko poškození květů. Vhodná je především jihozápadní až západní expozice v ideálním případě přirozený zimní stín sousedních stromů či staveb. Tím lze docílit mírného opoždění kvetení a výrazně tak omezíme riziko poškozením jarními mrazíky, které jsou v dubnu v našich podmínkách běžné.

Použití: Vysazujeme převážně solitérně nebo jako předsadbu keřových skupin. Vhodná i do malých zahrad. Působivý doplněk zahrad japonského stylu.