Magnolia x soulangeana Alexandrina

Původ: Kříženec M. denudata x M. liliiflora, vznikl ve Francii kolem roku 1820. Odrůda vznikla výběrem kolem roku 1831 v Paříži.

Vzhled: Středně velký, rozložitý keř. Listy matně zelené, obvejčité až eliptické, střídavé a opadavé. Délka 15-20 cm. Květy bílé až slabě narůžovělé a z vnější strany mají bázi vínově růžovou. Květ je složen převážně z 9 plátků, má pohárovitý tvar a dosahuje velikosti 8 - 12 cm. Kvetení je velmi bohaté. Kvete na přelomu dubna a května. Roční přírůstek je v mládí 30 až 50 cm, výška kolem 20. roku po výsadbě 3 až 4 m.

Nároky: Půda kvalitní, středně těžká, humózní, slabě kyselá až neutrální, mírně vlhká. nesnáší těžké, studené a zásadité půdy. Oblíbená a poměrně mrazuvzdorná magnólie, snáší v zimě teploty -24 až -26°C, na jaře je však citlivá k namrzání květů a mladých výhonků, které poškozuje již slabý mráz -1 až -3°C. Proto vybíráme stanoviště dobře chráněné, v závětří aby jsme snížili riziko poškození květů. Vhodná je především jihozápadní až západní expozice v ideálním případě přirozený zimní stín sousedních stromů či staveb. Tím lze docílit mírného opoždění kvetení a výrazně tak omezíme riziko poškození jarními mrazíky.

Použití: Vysazujeme převážně solitérně nebo jako předsadbu keřových skupin. Velmi působivá solitéra vhodná i do menších zahrad podmínkou je vhodná poloha stanoviště.