Picea abies Inversa

Původ: Odrůda vyšlechtěna v roce 1855, původní druh pochází ze severní a střední Evropy. Přirozený výskyt převáženě v podhorských a horských oblastech s vyššími srážkami - 600 až 1500 m n.m.

Vzhled: Převislý smrk, výška záleží na tvarování a vyvazování. Všechny větve bez opory volně převisají a tvoří sytě zelený závěs až k zemi. Jehlice jsou 10-20 mm dlouhé, čtyřhranné, tmavě zelené. Větvičky jsou hustě větvené, výrazně převislé. Rostlina dosahuje ve 20. roku výšky 1,5 až 3,0 m a šířky 0,8-1,2 m, podle tvarování.

Nároky: Půda běžná, hlinitá nebo písčito-hlinitá, ne příliš zásaditá, vlhčí. Vyžaduje dostatek slunce, nikoli však vysychavý úpal. Nejkrásnější rostliny najdeme na stanovištích s vlhčím mikroklimatem s plným osluněním. Místa se silným úpalem a suchým vzduchem snižují vitalitu a hustotu rostlin. Citlivější k zasolení půdy.

Použití: Velmi působivá solitéra nebo dominanta skupiny jehličnanů. Svým zajímavým habitem zaujme ve větších skalkách popřípadě vřesovištích.