Pinus aristata

Původ: Vysokohorský druh borovice domácí v západní části Severní Ameriky. Roste na hranici lesa v horských oblastech Colorada, jižního Utahu, Nevady a zasahuje až na jihovýchod Kalifornie. Převážně v suchých až pouštních pohořích na chudých a kamenitých půdách. Druh blízce příbuzný Pinus balfouriana.

Vzhled: Pomalu rostoucí borovice, v mládí nepravidelně kuželovitá, starší rostliny keřovité až poléhavé. Jehlice ve svazcích po pěti, tmavě zelené, dlouhé 20-40 mm. Na vnitřní straně jehlic modravě bělavé zabarvení od průduchů, pokryté typickými bělavými zrnky pryskyřice. Jehlice na mladých výhonech silně přilehlé směrem k vrcholu, konce větví tak připomínají liščí ocas. Jehlice jsou velmi trvanlivé a opadávají 10. až 12. rokem. Šišky přisedlé, vejčité 4-9 cm dlouhé s dlouhými ostny na každé šupině. Roční přírůstek je 10-15 (20) cm, mladé rostliny do 1 m rostou pomaleji. U nás dosahuje 20. rokem výšky 2,5-3 m, v 50 letech pak 5-6 m. V domovině dosahuje výšky od 5 do 13 m a dožívá se velmi vysokého věku, prokázán byl věk přes 3000 let, u některých exemplářů se spekuluje s věkem až ke 4000 let.

Nároky: Půda běžná až kamenitá, velmi nenáročná a přizpůsobivá, sušší a slunné stanoviště.

Použití: Nenáročná borovice s nepravidelným a pomalým růst v hodná pro solitérní nebo skupinovou výsadbu. Exotický a sbírkový druh borovice najde své místo jak v menších zahradních úpravách tak ve větších výsadbách.