Pinus sylvestris Fastigiata

Původ: Druh je přirozeně rozšířen v rozsáhlé oblasti, která pokrývá většinu Evropy a to od Pyrenejského poloostrova až po Balkán a pokračuje na východ přes Rusko až k Ochotskému moři. Severně zasahuje v Evropě Skotsko a Skandinávii, kde překračuje i hranici polárního kruhu. Vzhledem k tak ohromnému území je pochopitelné že tvoří řadu regionálních typů a variet, které se liší různými nároky a odolností ale morfologicky jsou obtížně rozpoznatelné. Odrůda vznikla pravděpodobně kolem roku 1850 (Anglie).

Vzhled: Pomalu až středně rostoucí borovice, tvoří úzkou sloupovitou korunu, větve jsou silně vystoupavé až vzpřímené. Jehlice jsou ve svazcích po dvou, kratší, 30-50 mm dlouhé, sivě modré. Roční přírůstek je 15-30 cm, rostlina dosahuje ve 20. roku výšky 4-5 m a šířky 0,8-1,1 m, v 50 letech pak dorůstá výšky 8-10 m a šířky 1,2-1,6 m.

Nároky: Na půdu nenáročná, propustné, písčité, štěrkovité až kamenité a chudší půdy. Vyžaduje plné slunce. Odrůda vyžaduje tvarování zaštipováním mladých výhonků, které zahustí korunu a zpevní boční větve. Starší stromy mají bez tvarování tendenci k řídnutí a vylamování větví při silném větru nebo pod tíhou sněhu.

Použití: Sloupovitá odrůda borovice lesní, vysazujeme jako solitéru ve větších skalkách, vřesovištích, vhodná do atriových zahrad, k terasám i do skupinové výsadby.