Prunus laurocerasus Otto Luyken

Původ: Odrůda vyšlechtěna v roce 1898 (Späth). Původní druh je keřovitého až stromovitého růstu, rozšířen v jihovýchodní Evropě a Malé Asii.

Vzhled: Stálezelený , středně vzrůstný keř se široce rozložitým až vodorovným větvením. Listy jsou střídavé, lesklé, pevné, kožovité na jaře jasně zelené v létě sytě zelené, úzce oválné; délka listu 6-8 cm. Květy jsou drobné, bílé s výraznou vůní a tvoří vzpřímené hrozny. Kvete bohatě ve druhé polovině května. Roční přírůstek je 15 až 25 cm, keř dosahuje v 10 letech výšky 1,0-1,2 m a šířky 1,4 - 1,6 m.

Nároky: Stanoviště v polostínu, půda kvalitní s neutrální reakcí, mírně vlhká. Bobkovišň roste dobře i ve stínu, ovšem málo kvete. Mrazuvzdornost je průměrná až nadprůměrná, mrazy od -20 až -25°C a holomrazy spojené se zimním sluncem poškozují většinou listy a omezeně nevyzrálé vrcholy výhonů. Proto především mladé rostliny první 2 až 3 roky po výsadbě chráníme v zimě a hlavně v předjaří přikrývkou chvojem. Na jaře odstraníme poškozené vrcholy výhonů až na zdravé dřevo, keře během května a června spolehlivě obrostou.

Použití: Pěkný stálezelený keř pro skupinovou výsadbu, vhodný jako podrostové patro vyšších dřevin, ideální krycí keře zastíněných ploch podél zdí, budov či od slunce odvrácených svahů. Své uplatnění jistě najde také při osazování větších mobilních nádob kde vynikne svým rozložitým tvarem s převislým listem.