Původ: zahradní kříženec - odrůda vyšlechtěná v roce 1985 (Meilland).
Vzhled: Velmi působivá keřová růže ze skupiny anglických romantických růží. Keř dorůstá výšky 120 až 160 cm, na vhodném stanovišti mohou být výhony i bujnější a rostlina má pak charakter pnoucí růže. Poupě je zpočátku bělavě zelené, téměř kulovité, později vrchol okvětních plátků přechází do růžové. Květ je velký hustě plný, okvětní plátky bílé s růžovým lemem, výtváří dojem sytě růžového středu květu. Jemná elegatní vůně. Zdravé odolné listy, dlouhé kvetení.
Nároky: Běžná zahradní půda, středně těžká, nejlépe hlitopísčitá až hlinitá živná. Těžké, jílovité půdy vylehčíme přidáním kvalitního kompostu a písku. Milují plné slunce, nikoli však úpal, kde květy příliš rychle odkvétají a v extrémním případě jsou popáleny od slunce. Ve stínu nekvetou. Na podzim růže chráníme přihrnutím země kolem keřů do výšky 20-30 cm, obvykle koncem října až začátkem listopadu. Na jaře, na přelomu března a dubna provedeme udržovací řez, odstraníme všechny slabé a poškozené výhony a všechny silné výhony zkrátíme na 2 až 4 očka.
Použití: Velkokvěté růže pěstujeme nejčastěji jako záhonové nebo pro řez květů. Pokud dáváte přednost řezání květů a chcete mít větší počet barev je vhodné vyčlenit samostatný růžový záhon mimo hlavní okrasnou část zahrady. Příliš mnoho barev a tvarů květů působí rozbitým dojmem a těžko do zahrady zapadá. Pokud má být výsadba působivá v celkové kompozici zahrady, volíme různě tvarované záhony, kde vysazujeme pouze několik barev a to ve skupinách, vždy několik rostlin stejné odrůdy společně (4-5 ks). Výrazně tím zvýšíme celkový dojem výsadby a jednotlivé barvy náležitě vyniknou. Vždy je dobré dbát, aby byly barvy sladěné s okolím - barvou domu, plotu, okolních rostlin atd. Velkověté růže vysazujeme ve čtyř nebo trojsponu na vzdálenost 45 - 50 cm.
