Původ: Maliník černoplodý pochází ze Severní Ameriky, nejvíce roste v okolí Oregonu a na severovýchodě. Nazýván také jako 'divoká malina'.
Vzhled: Listnaté, opadavé keře. Dorůstají výšky 1,5-2m. Výhony velmi dlouhé, až 4 m (vyžadují oporu), jemně trnité, světle zelené, po vyzrání hnědé. Květy drobné, bílé. Plody velké, spíše kulaté, lesklé, aromatické, velmi sladké ovšem chutí odlišné od malin či ostružin, specifické. Barva plodů se mění od bílé, červené až na černou, kdy jsou zralé a dobře odlučitelné od květního lůžka. Obsahují ovocný cukr - fruktózu, vitamín C a další látky, navíc má díky červenému barvivu mnoho antioxidantů. Plodí na loňských výhonech. Je tedy jednoplodícím maliníkem. Dozrává na přelomu června, července, tedy ještě před klasickými malinami.
Nároky: Maliník dokáže růst téměř kdekoliv, i na zastíněných severních plochách. Jedná se o velmi silně odnožujjící rostlinu, jsou nutná omezující opatření jako různé zábrany (až do hloubky 40cm) nebo vymezování prostoru sekačkou. Roste v jakékoli půdě, nejlépe však propustné a humózní. Maliník sázíme na vzdálenost cca 80 až 100 cm. Při řezu odstraňujeme dvouleté, odplozené výhony co nejdříve po sklizni. Další řez provádíme na jaře, kdy odstraňujeme pomrzlé nebo polámané výhony, odstraníme také slabší jednoleté letorosty, aby nedocházelo k přehušění keřů.
Použití: Jako velmi atraktivní pozdně letní ovoce, na osázení a zakrytí různých svahů a zákoutí. Maliny konzumujeme nejlépe v čerstvém stavu, vyrábíme z nich různé šťávy, marmelády. Sušené listí se používá do čajů. V léčitelsví se sušený maliníkový list používá proti zánětům ústní dutiny, na exzémy. Pro usnadnění porodu se pije 3 týdny před porodem.