Původ: Původní druh pochází z Japonska kde roste ve výškách 600-1000 m n.m., hojně přirozeně rozšířen na ostrově Honšú, omezeně na ostrově Šikoku. Jako dekorativní strom hojně vysazován na nádvoří chrámů a paláců. Planě roste převážně ve smíšených vlhčích lesích. Jediný zástupce jinak již vymřelého rodu. Odrůda původem z Německa (1992).
Vzhled: Pomalu rostoucí odrůda pajehličníku, růst kompaktní, pravidelně široce pyramidální. Větve jsou pravidelně přeslenitě větvené, vystoupavé. Pravé jehlice jsou zakrnělé, drobné šupinovité, nahromaděné především na konci výhonu. V paždí šupinovitých jehlic pak na vrcholu vyrůstají poměrně mohutná výrazně lesklá fylokládia - nepravé jehlice vzniklé pravděpodobně srůstem dvou "listů". Pajehlice jsou tuhé, kožovité, 60-80 mm dlouhé, sytě až tmavě zelené, narubu dvě světlejší řady průduchů. Pajehlice jsou zahuštěné na koncích výhonů a pravidelně uspořádané v přeslenu - vytváří na konci výhonu malý "deštník". Z toho je odvozen anglický název stromu Umbrella Pine = deštníková borovice. Šišky jsou vzpřímené, vejčité 6-8 cm velké, odrůda ale plodí omezeně. Roční přírůstek je 10-20 cm, rostlina dosahuje ve 20. roku výšky 2-2,5 m a šířky 1-1,5 m.
Nároky: Půda lehčí, humózní kyselá až silně kyselá, v půdách neutrálních až zásaditých trpí chlorózou - žloutnutí pajehlic. Stanoviště chráněné, polostinné s vyšší vzdušnou vlhkostí. Ideální je zimní stín, jinak je nutné rostliny pečlivě zastínit chvojem nebo stínovací sítí před zimním a jarním sluncem. Mrazuvzdornost zastíněných rostlin je -20 až -24°C. Namrzlé či popálené pajehlice a výhony je třeba sestřihnout, rostliny dobře obrůstají, obtížně ale dosáhneme původního pravidelného tvaru.
Použití: Pomalu rostoucí odrůda pajehličníku, vhodná do malých a středních zahrad, upoutá především v atriových výsadbách, v okolí teras, vchodů atd. Sbírkový jehličnan s exotickým habitem.