Původ: Odrůda vyšlechtěna kolem roku 1932 (Kolesnikov, Rusko), registrována až od roku 1962. Původní druh pochází z jihovýchodní Evropy, kde je rozšířen od západní Ukrajiny až k severovýchodnímu Řecku, na západ Hercegoviny a na východ zasahuje až k Černému moři. U nás není původním druhem, je ale hojně pěstován a občas také zplaňuje. Tento druh dal základ pro vznik nepřeberného množství odrůd, celkově kolem 800 kultivarů.
Vzhled: Středně velký keř až nízký strom, často vícekmenný. Letorosty jsou oblé, lysé, olivově zelené až zelenošedé. Listy široce vejčité, 5-12 cm velké, na bázi srdčité, oboustranně zelené a lysé, na podzim se zbarvují nepříliš výrazně žlutohnědě, opadavé. Květy jsou 1,4-1,8 cm dlouhé, jednoduché, sytě až temně fialově-purpurové, 4.-5. den po rozkvětu začínají postupně světlat. Květenství tvoří rozvětvená lata 15-25 cm dlouhých. Středně intenzivně voní. Kvete později ve druhé polovině května. Roční přírůstek je 15 až 30 cm, keř dosahuje v 10 letech výšky 1,6-2,2 m; ve 25 letech výšky 2,5-4,0 m.
Nároky: Teplomilný a světlomilný druh. Daří se mu v živných, humózních půdách, je vápnomilný, dosti odolný k suchu. Mrazuvzdorný. U roubovaných odrůd je nutný pravidelný prosvětlovací a mírný zmlazovací řez. Po odkvětu seřezáváme všechny výhony na 2 - 3 páry listů, slabé odstraníme zcela. Důležitá je likvidace bohatě obrůstajících planých výhonů podnože u země popřípadě na kmeni.
Použití: Velkokvěté a plnokvěté odrůdy mají široké uplatnění ve středně velkých až větších zahradách a samozřejmě parkových úpravách. Vysazujeme solitérně nebo ve skupinách spíše rozvolněných. Starší keře mají snahu vyholovat spodní partie a tvořit vícekmenné tvary, pak je vhodná podsadba nižšími kvetoucími keře. Ve veřejné zeleni, kde je zvýšené riziko olamování velkokvětých odrůd podsazujeme již při zakládání výsadby a to trnitými keře jako dřišťál, hlohyně popřípadě hloh, které od poškozování keřů přeci jen odradí. Původní druh je důležitou dřevinou pro ozeleňování vyšších svahů, strání a pro silniční doprovodnou zeleň; může plnit i protierozní funkci. Uplatnění najde samozřejmě v zahuštěných pásových výsadbách a v převážně volně rostoucích živých plotech, vysazujeme na vzdálenost 50-80 cm. Zde je důležité důkladné vyčištění pozemku před výsadbou, neboť počáteční růst je poměrně pomalý a rostliny hůře odolávají konkurenci plevelů.