Thuja occidentalis Ellwangeriana Aurea

Původ: Odrůda vyšlechtěná kolem roku 1895 (L. Späth), původní druh pochází z východu Severní Ameriky. Roste často v bahnitých vlhkých půdách a kolem řek, často tvoří celé lesy.

Vzhled: Středně až pomalu rostoucí pravidelně kuželovitá tůje. Starší rostliny mají sklon k tvoření několika bočních kmenů. Olistění jasně žluté na jaře až oranžové špičky, koncem léta žluto-zelené, více juvenilní s prodlouženými jehlicemi. Šišky vytváří omezeně. Roční přírůstek je 10-15 cm, rostlina dosahuje ve 20. roku výšky 1,6-2,5 m, kolem 50. roku výšky 4 až 5 m.

Nároky: Půda kvalitní, raději lehčí, propustná, slabě kyselá až alkalická. Příliš kyselé půdy upravíme mletým vápencem. vyžaduje dostatek světla, při delším zastínění roste za světlem a naklání se. V příliš vysychavé půdě může předčasně shazovat starší jehlice a řídnout. Pomáhá silnější vrstva kůrového mulče. Tůje velmi dobře snáší tvarování a řez, nelépe do 2-3 letého dřeva. Silnější zmlazení je možné, obrůstání je ovšem pomalejší.

Použití: Vhodná součást jehličnatých skupin, výrazná tvarem i žlutým vybarvením. Pro živé ploty nevhodná.