Původ: Rozšířena téměř po celé Evropě, mimo nejsevernější a nejjižnější oblasti. Hranice jsou přibližně dány 63° severní šířky na severu a 40°severní šířky na jihu. U nás roste přirozeně v teplejších oblastech nížin a pahorkatin a vystupuje maximálně do výšky 800-900 m n.m. Je významnou součástí porostů dubohabřin, lužních lesů, suťových a stinných roklinových lesů. Rozsah výskytu je v posledních 200-300 letech silně potlačen přeměnou lesů na ornou půdu a zbývajících lesů na převážně jehličnaté monokultury.
Vzhled: Strom se široce pyramidální korunou. Listy drobnější okrouhle srdčité, zubaté, 3-5 cm velké, sytě zelené, na podzim žluté, opadavé. Květy typicky vonné, 1-1,5 cm široké, světle žluté, vyrůstají po 4-10 se zeleným palistem. Kvete od konce června do poloviny července. Plody obvejčitě kulovité, slabě žebernaté nažky, které lze v prstech rozmáčknout. Roční přírůstek je 20 až 40 cm, strom dosahuje v 10 letech výšky 3,5-4 m; v 50 letech výšky 8 - 10 m, šířka koruny 6-8 m.
Nároky: Vyžaduje půdy výživné, běžné raději mírně zásadité, mírně suché až vlhčí. Citlivá k utužení a zasolení půdy. Stanoviště slunné, snáší ovšem dobře i polostín, zvláště v mládí. Hůře snáší prašné a znečištěné prostředí ve městech.
Použití: Pro naše území významná dřevina nížin a pahorkatin, součást listnatých lesů. Strom vhodný do všech typů větších zahradních a krajinářských úprav. V nižších polohách může být kosterní dřevinou, vysazujeme solitérně, do rozvolněných skupin, pro vytvoření kulis, do rozptýlené zeleně a jako doprovodnou zeleň u komunikací. Pomalejší růst předurčuje tuto odrůdu lípy pro výsadbu alejí v ulicích s omezeným prostorem.