Původ: Druh přirozeně rozšířený po celé Evropě s výjímkou Středozemí. dále Kavkaz, horské oblasti Malé Asie, Sibiř a server Mongolska. Většinou na světlých stanovištích listnatých a jehličnaných lesů s kyselými půdami, vřesoviště a pastviny.
Vzhled: Stálezelené keříky s polštářovým růstem, tvoří hojně podzemní výběžky, které přikořeňují. Listy jsou krátce řapíkatém úzce až široce obvejčité 10-20 mm dlouhé, na vrcholu zaokrouhlené nebo mělce vykrojené. Na líci lesklé tmavě zelené, na rubu světlezelené, drobně hnědě tečkované. Květy vyrůstají v koncových hroznech po 3-8, koruna květů je zvonkovitá, bílá s růžovým nádechem. Kvete od května do června a často opakuje kvetení později v létě. Plodem jsou typické červené, kulovité bobule 5-10 mm v průměru, dozrávají od konce srpna do až do října. Plody jsou oblíbené pro přípravu kompotů a marmelád, sušené listy se používají ve farmacii, mají protizánětlivé a desinfekční účinky. Rostliny vytváří kolem 10. roku polštářovitý porost vysoký 15-30 cm.
Nároky: Vyžaduje lehkou hlinitopísčitou, humózní a kyselou půdu 4,5-5,5 pH; podle stanoviště proto doplníme 15 až 20 cm silnou vrstvu rašeliny (až 25 litrů na rostlinu), mírně obohacenou odleželým kompostem. Důležitá je kvalitní drenáž v jílovitých těžkých půdách. Rostliny upřednotňují slunce, tolerují polostín. Při zimních holomrazech je vhodné rostliny zastínit chvojem nebo stínovací sítí.
Použití: Vysazujeme většinou skupinově jako plošnou výsadbu v trojsponu 25-40 cm, obvykle součást vřesovišt či skalek, kde rostliny zaujmou jak květy tak na přelomu léta a podzimu dozrávajícími jasně červenými plody. Možné je také použití v nádobách v kombinaci s dalšími kyselomilnými rostlinami - azalky, vřesy, vřesovce atd.