Abies lasiocarpa Jan Pavel II

Původ: Jedle rozšířená na západě severní Ameriky - Aljaška, Britská Kolumbie až Oregon, Utah a sever Nového Mexika. Zasahuje k horní hranici lesa a místy vystupuje do výšek 2000 až 2300 m n mořem. Roste roztroušeně ve společnosti Picea engelmanii, Pinus albicaulis popřípadě Pinus contorta a Tsuga mertensiana. Odrůda s kompaktním růstem pochází z Polska.

Vzhled: Pravidelně rostoucí, široce kónický strom. Mladé větvičky jemně zelené až popelavé, krátce chlupaté. Jehlice jsou na vrchní straně velmi husté a namířené směrem kupředu, délka 15-25 mm, sytě stříbřitě modré, na rubu dva široké bílé pruhy průduchů. Šišky jsou rozpadavé, podlouhle vejčité, 6 -10 cm dlouhé, tmavě purpurové, dozrávají v srpnu až září. Odrůda obvykle neplodí. Pomalu rostoucí jedle, roční přírůstek 5-10 cm, dosahuje ve 20. roku výšky 2,5-3 m, starší stromy dosahují kolem 90. roku výšky 6 až 8 m.

Nároky: Půda kvalitní, hluboká, raději lehčí a úrodná se stálou vlhkostí. Je plně mrazuvzdorná, vyhovuje jí dlouhá zima, spíše kontinentální ale horské klima.

Použití: Velmi pěkná, pravidelně rostlá jedle s kuželovitou korunou a stříbrným vybarvením jehlic vhodná pro solitérní výsadbu do obytných zahrad, větších předzahrádek, v okolí teras, altánů atd.