Picea pungens Glauca

Původ: Smrk pocházející ze západní části severní Ameriky. Roste ve výškách 2000-3300 m n.m. obvykle roztroušeně na březích horských řek a také na bažinatých stanovištích.

Vzhled: Smrk s jehlancovitou korunou, větve silné, vodorovně rozprostřené od kmene, tvoří poměrně výrazná patra. Jako solitéra je obvykle zavětven až k zemi. Jehlice jsou tuhé 15-30 mm dlouhé, čtyřhranné, ostře špičaté, bodavé. Zbarvení je matně zelené až modro-zelené. Šišky válcovité 5-10 cm dlouhé. Rostlina dosahuje ve 20. roku výšky 6-8 m a šířky 1,6-2,2m, v 50 letech výšky 14 - 18 m a šířky 2,5-3,5 m.

Nároky: Půda běžná, kyselá, neutrální až zásaditá, vlhčí. Vyžaduje dostatek slunce, nikoli však vysychavý úpal. Zcela mrazuvzdorný, velmi tolerantní k prašnému a suchému prostředí (nízká vzdušná vlhkost).

Použití: Velmi vděčný a odolný druh, hojně používaný ve veřejné zeleni, vhodný do středních a velkých zahrad jako solitéra nebo ve skupinové výsadbě. Nepostradatelný v ochranných a protihlukových výsadbách. Pro solitérní výsadbu se používají ale prošlechtěné odrůdy s výrazně stříbrným jehličím - tzv. stříbrný smrk.