Pinus sylvestris Watereri

Původ: Druh je přirozeně rozšířen v rozsáhlé oblasti, která pokrývá většinu Evropy a to od Pyrenejského poloostrova až po Balkán a pokračuje na východ přes Rusko až k Ochotskému moři. Severně zasahuje v Evropě Skotsko a Skandinávii, kde překračuje i hranici polárního kruhu. Vzhledem k tak ohromnému území je pochopitelné že tvoří řadu regionálních typů a variet, které se liší různými nároky a odolností ale morfologicky jsou obtížně rozpoznatelné. Odrůda vznikla pravděpodobně kolem roku 1880.

Vzhled: Pomalu až středně rostoucí borovice, tvoří široce kuželovitou korunu, větve jsou vystoupavé až vzpřímené. Starší rostliny jsou rozložitější a koruna téměř kulovitá, méně pravidelná. Jehlice jsou ve svazcích po dvou, kratší, 30-50 mm dlouhé, sivě modré. Roční přírůstek je 10-15 cm, rostlina dosahuje ve 20. roku výšky 2-2,5 m a šířky 1,5-2 m, v 50 letech pak dorůstá výšky 3-4,5 m a šířky 3,5-4,5 m.

Nároky: Na půdu nenáročná, propustné, písčité, štěrkovité až kamenité a chudší půdy. Vyžaduje plné slunce. Dobře snáší tvarování zaštipováním mladých výhonků, čímž docílíme silného rozvětvení a můžeme přibrzdit růst.

Použití: Osvědčená odrůda borovice lesní, vysazujeme jako solitéru ve větších skalkách, vřesovištích, vhodná do atriových zahrad, k terasám i do skupinové výsadby. Při zaštipování vhodná také pro osázení větších nádob a koryt. Tvarované rostliny lze použít v předzahrádkách jako venkovní "vánoční stromky".