Původ: Původní druh jeřábu rozšířen po celé Evropě, kromě nejjižnějších oblastí. V ČR běžně rozšířený strom s výjímkou nejvyšších poloh. Obvykle jako součást světlých lesů, často okrajové porosty a lemy, skály a paseky. Sladkoplodá odrůda byla objevena v roce 1810 v okolí Ostružné, často množen pod označením "Moravský Sladkoplodý."
Vzhled: Menší až středně velký strom s vystoupavým růstem. Pravidelná vejčitá koruna, později u starších stromů nepravidelná. Listy jsou opadavé, lichozpeřené, složené z 5-9 párů podlouhle kopinatých lístků, listy jsou na líci tmavě zelené, rub je světlejší. Kůra světle šedá, hladká. Květenství kompaktní ploché, květy drobné krémově bílé, kvete v květnu. Plody jsou kulovité malvice, jasně až šarlatově červené, 7-9 mm v průměru, příjemně nasládlé vhodné pro zrpacování - kompoty, zavařeniny, ovocné čaje atd. Plody dozrávání v srpnu až září Stromy dorůstají kolem 20. roku výšky 4-5 m, v 50. letech může dosáhnout výšky 6-8 m.
Nároky: Na půdu nenáročný druh, roste dobře na kyselých až rašelinných půdách, často chudých - písčito-kamenitých až hlinitých, vlhkých až mírně suchých půdách. Nenáročný strom, původní druh hojně využívám také pro zalesňování horských holin po smrkových monokulturách. Plody jsou důležitou složkou potravy pro ptactvo a lesní zvěř. Není vhodný pro městkou zeleň. Poraněné dřevo je náchylné k infekci dřevokaznými houbami a na nevhodných stanovištích může trpět stříbřitostí listů (Stereum purpureum) a suchou skvrnitostí listů (Clasterosporium carpophilum). Hlubší zmlazovací řez tolerují jen mladší stromy do věku kolem 15 let.
Použití: Strom vhodný pro výsadbu jak solitérní tak skupinovou. Ve vyšších polohách často používán pro výsadbu stromořadí a doprovodné či liniové zeleně kolem cest. Sladkoplodá odrůda je vysazována jako ovocný strom často v okolí chalup a chat.