Taxus baccata David

Původ: Tis roste roztroušeně téměř po celé Evropě a dále zasahuje až po Přední Asii. V jižních oblastech svého rozšíření roste převážně v horách, v severních oblastech v nížinách. Ve střední a východní Evropě roste ve společenství jehličnatých a smíšených lesů, převážně jako podrostová dřevina v polostínu vyšších stromů. Odrůda vyšlechtěna v Německu (1987).

Vzhled: Pomalu až středně rostoucí tis, kompaktní štíhle sloupovitý tvar. Jehlice jsou měkké, ploché, slabě lesklé, 20-30 mm dlouhé a 2-3 mm široké. Mladé výhony jsou jasně žluté, později mají jehlice zelenají, obvykle během června a července. Samčí rostlina, neplodí. Roční přírůstek je 10-20 cm, keř dosahuje ve 20. letech výšky 2,5-3 m a šířky 0,6-0,8 m. Odrůda se množí převážně řízkováním, ojediněle roubováním.

Nároky: Tis upřednostňuje stinné až polostinné stanoviště. Na slunci roste dobře, pokud má v létě dostatek vláhy a v zimně zastínění od okolních stromů nebo budov. Na půdu není náročný, postačuje běžná půda i horší kvality, musí být však neutrální až zásaditá. Na kyselých půdách roste špatně a velmi pomalu. Toleruje prašné a smokové prostředí, nesnáší zasolení půdy. Tis má výjimečnou zmlazovací schopnost a jako jeden z mála jehličnanů snáší jak pravidelný, tak jednorázový a silný řez.

Použití: Sloupovitě rostoucí odrůda s pestrým vybarvením výhonů je oblíbená v malých i větších zahradních úpravách, nejčastěji jako zvýraznění vchodů nebo vstupních částí zahrady, pěkná v předzahrádkách, v okolí teras, posezení atd. Vysazujeme solitérně nebo v menších rozvolněných skupinách.