x Hnojiva
Ve volné přírodě v přirozeném prostředí dochází k neustálému půdotvornému procesu - matečná hornina trvale zvětrává, rozpadá se a podle její povahy jsou uvolňovány prvky - živiny do půdního profilu. Současně v povrchové vrstvě půdy dochází k hromadění organických zbytků jak rostlin, tak živočichů, které jsou postupně komplexem půdních hub a mikroorganismů postupně zpracovány - rozkládány. Nejdříve vzniká tzv. humus - částečně rozložená organická hmota, která v úrodných půdách dosahuje podílu 3-5 % i více. Úplným rozkladem dochází k mineralizaci organické hmoty a k uvolňování dostupných živin zpět do půdy. Tím je přirozeně udržována rovnováha v koloběhu živin v přírodě a omezený přístup k některým živinám se stává běžně limitujícím faktorem pro rozvoj společenstva rostlin a živočichů na daném stanovišti.
Pokud člověk tento přirozených proces recyklace živin naruší, nejčastěji intenzivním hospodařením, je nutné chybějící živiny, které byly odebrány ve formě sklizené úrody, nahradit zpět hnojením. Jinak dochází k degradaci půdy a ztrátě její úrodnosti. Nejdříve je třeba doplnit organickou hmotu, aby se udržoval obsah humusu a byla tak zajištěna plná půdní sorpce – schopnost zadržovat živiny v půdním roztoku v orniční vrstvě. Tím se omezí riziko ztráty živin a jejich vyplavování do spodních vod. K doplnění organické hmoty používáme hnůj, komposty, rašelinu atd. Obsah živin v těchto organických hnojivech kolísá, obecně hnůj a komposty jsou na živiny bohaté, záleží na jejich původu a zpracování, rašelina má naopak velmi vysoký podíl organické hmoty, obsah minerálních živin je ale minimální. Proto je potřebné základní hnojení minerálními hnojivy, které doplní potřebné živiny ve vhodném poměru N-P-K = dusík-fosfor-draslík. Komplexní hnojiva obsahují obvykle dále hořčík, vápník a mikroprvky. Při hnojení ve volné půdě používáme pro základní hnojení převážně hnojiva granulovaná. Pro doplňkovou výživu se pak používají hnojiva krystalická – rozpustná, po rozpuštění kapalná – formou zálivky nebo postřikem na list. Tím rychle a účinně doplňujeme chybějící živiny během vegetace.
Zvláštní požadavky na výživu pak mají rostliny pěstované dlouhodobě v nádobách s omezeným objemem půdy – substrátu. Rostlina v nádobě spotřebuje volně přístupné živiny během 2-3 měsíců a pak je odkázána na přihnojování minerálními hnojivy. Na jaře můžeme přihnojit základní dávkou granulovaného hnojiva, kterou zopakujeme po 2-3 měsících. Současně přihnojujeme během vegetace formou zálivky 1x za 1-2 týdny. Další možností je použití dlouhodobého hnojiva s řízeným uvolňování živiny podle teploty. Na jaře aplikujeme dávku nejčastěji hnojiva působícího 6 (6M) nebo 8 (8M) měsíců a během vegetace můžeme občas použít hnojivou zálivku pro podporu kvetení či plodnosti.
V naší nabídce najdete jak organická tak základní granulovaná hnojiva která běžně používáme a máme s nimi dobré zkušenosti. Současně v nabídce najdete celý sortiment krystalických a kapalných hnojiv pro různé typy použití. Podobně zde najdete zajímavé přípravky na bázi humátů, které výborně podporují dostupnost a příjem živin a obecně zvyšují kvalitu půdy a zdravotní kondici rostlin.